Jdi na obsah Jdi na menu
 


OBRANA

4. 3. 2012

Výcvik obran na cvičišti ZKO Boršov probíhá zpravidla 2x týdně a trénujeme se školenými figuranty, ktěří mají zkušenost se psy různých plemen (nejen pracovní plemena) a snaží se přispůsobit trénink danému jedinci. Jsme rádi, že můžeme trénovat nejen se svazovým figurantem V. Křečkem, ale i s jinými figuranty, kteří pomáhají s přípravou našich psů a figurují na zkouškách, které na našem cvičišti pořádáme. Poslední zkoušky u nás figuroval Pepa Neužil, který odvedl kvalitní práci.

Zájemci, kteří se chtějí zúčastňovat výcviků obran na našem cvičišti, se musí předem domluvit s výcvikářem (osobně nebo telefonicky - 774 809 880). Obran se mohou zúčastňovat naši členové i ostatní předem hlášení psovodi, přednost mají členové naší ZKO.dsc_0355.jpg Aktuální termíny obran naleznete na stránkách www.dorican.estranky.cz

 

dsc_0322.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Trocha teorie nikdy neuškodí

Na výcvik psů k obraně panuje mnoho mylných a zkreslených názorů mezi laickou veřejností, ale i mezi mnohými pejskaři. Proto bych chtěl těmito řádky přiblížit (alespoň částěčně) principy, na kterých je výcvik založen a vysvětlit proč vlastně psy „kousat“ učíme.

Na jakých principech je výcvik obran založen?                  

Při výcviku obran využíváme přirozené vlastnosti psa, které je třeba vhodným způsobem rozvíjet a usměrňovat dle konkrétního účelu výcviku (využívání psa). Pes je šelma, která byla člověkem domestikována a chována hlavně za účelem ochrany (hlídání obydlí, střežení stád apod.) a k lovu (lovečtí psi různých specializací).

O roli psa jako  společníka či domácího mazlíčka (dnes zřejmě převážná většina chovaných psů) v tomto článku hovořit nebudu. I když dobrý obranář může být zároveň skvělým společníkem a členem rodiny. Vrozené vlastnosti psa se nazývají pudy. Při výcviku obran využíváme zejména pudu OBRANNÉHO a LOVECKÉHO (či kořistnického).
Obranný pud:    Jde o přirozenou vlastnost psa bránit sebe, svoji smečku a svého pána před napadením. Pokud pes reaguje na útok či hrozící nebezpečí aktivně (snaží se útočníka zahnat či kousnout) hovoříme o tzv. aktivní obranné reakci. Je- li pes naopak bázlivý a na útok reaguje pasivně hovoříme o tzv. pasivní obranné reakci (to v žádném případě nepotřebujeme). Asi nikdo nebude pyšný na rotvajlera, který nechá při večerním venčení v parku svoji paničku zmlátit okrást kdejakým bezdomovcem. Na druhou stranu málokdo „ocení“ psa, který se bezhlavě sápe na vše co vidí.
Lovecký pud: Další přirozeností psa je lov kořisti. Dříve byl lov pro psa nutností (myslím tím volně žijící šelmu, která není krmena člověkem). O využití tohoto pudu  v myslivosti, coursingu, dostizích atd. psát v tomto článku nebudu. Při obranách (zvláště sportovních) je rozvíjení lovecké vášnivosti – kořistnického pudu základním kamenem ! Výcvikem  založeným na lovu kořisti (hadr, pešek, ochranný rukáv) je možné dosáhnout vynikajících výsledků (nejen u sportovních obran) i bez rozvíjení tzv. zloby na člověka. Na obranách můžete spatřit kvalitně připravené border kolie či labradory (tito psi opravdu nemají předpoklady pro zlobu). Při tomto pojetí obrany není figurant pro psa nepřítelem, ale partnerem při bezvadné hře ! Tato hra bude mít později „pravidla“, ale odměnou za jejich dodržení je zákus do rukávu a „vybojování“ kořisti. Věřte, že spousta psů dá této hře přednost před voňavou miskou plnou dobrot.
Hlavní důvody nácviku obrany:
1. Příprava psů ke zkouškám nebo bonitaci. Úspěšné složení všestranné zkoušky (např. ZVV1, IPO1, SchH1) je jednou z podmínek zařazení do chovu u pracovních plemen (NO, BO, RTW, atd.).
2. Příprava psů na závody dle jednotlivých zkušebních řádů.
3. Příprava psů pro využití u ozbrojených složek (armáda, policie, atd.), ale i k ochraně majetku, zdraví a života v civilním sektoru.
4. Sportovní vybití pro psy i páníčky (jen pro radost obou).
5. Náprava nesprávného chování psů (psi bázliví, ale i bezdůvodně agresivní).
 
 
Jak má obrana na zkoušce či závodu vypadat?
Seznamovat Vás s náplní zkušebních řádů a rozvádět jednotlivé zkoušky není účelem tohoto příspěvku, ale pro snazší pochopení „dovedností psa“ potřebných ke složení všestranné zkoušky uvedu pro názornost cviky obrany zkoušky ZVV1 (dle NZŘ). Nebudu citovat Národní zkušební řád, spíše se pokusím jednoduše vysvětlit provedení cviků a jejich účel.

1. Průzkum terénu – revír:
Účelem cviku je nalezení osoby ukryté v určitém prostoru (za umělou zástěnou na cvičišti nebo v přírodním terénu). Psovod vysílá psa do určeného směru ukázáním rukou a ústním povelem REVÍR. Pes má za úkol do určeného směru vyběhnout a prověřit možný úkryt (zástěnu). Pokud pes v úkrytu nenalezne figuranta je psovodem přivolán (psovod se pohybuje po vytýčené ose postupu normálním krokem) povelem KE MNĚ nebo ZPĚT. Pes úkryt oběhne a přibíhá
k psovodovi na osu postupu. Psovod psa ještě za pohybu povelem REVÍR a ukázáním ruky vysílá do opačného
 směru k prověření dalšího úkrytu. Toto se opakuje až do okamžiku kdy pes nalezne figuranta (na zkoušce ZVV1 je figurant za čtvrtou zástěnou). To znamená, že pes oběhne tři úkryty a ve čtvrtém nalezne ukrytého figuranta.
 
2. Vyštěkání – označení ukryté osoby:
Jakmile pes figuranta nalezne, má za úkol u něho setrvat a štěkáním upozornit psovoda na ukrytou osobu. V té době psovod zůstává stát na ose postupu, po které se pohyboval při vysílání psa k průzkumu a vyčká na pokyn rozhodčího (po tomto pohybu jde ke psu). Při vyštěkání nesmí pes figuranta, který nehybně stojí v úkrytu napadnout!
 
3. Prohlídka pomocníka:
Po vyštěkání přistoupí psovod ke psu (na pokyn rozhodčího) a usměrní jej k noze. Poté vyzve figuranta, aby vystoupil z úkrytu, postavil se na určené místo čelem k psovodovi a zvedl ruce nad hlavu. Psovod položí psa a nechá jej střežit nehybně stojícího pomocníka povelem HLÍDEJ, sám přistoupí k figurantovi ze zadu a provede jeho prohlídku (pohmatem se přesvědčí zda u sebe nemá zbraň). Pes musí pozorně sledovat figuranta, ale nesmí jej napadnout. Po provedení prohlídky přistoupí psovod ke psu a posadí jej k levé noze (povel SEDNI nebo K NOZE).
 
4. Výslech pomocníka:
Psovod se psem u nohy (může jej přidržovat za obojek) vede s figurantem rozhovor (výslech), který se změní v hádku. Tato hádka vyvrcholí napadením psovoda.
 
5. Ochrana psovoda:
V okamžiku, kdy figurant zaútočí, vypouští psovod psa k provedení zákroku s povelem DRŽ. Pes musí útoku zabránit zákusem do ochranného rukávu (pouze do  rukávu!). Poté figurant se psem „bojuje“ až do pokynu rozhodčího. Na pokyn rozhodčího přestane figurant klást odpor a zůstane klidně stát. Pes musí figuranta (klidně stojícího) sám nebo na povel psovoda (PUSŤ) pustit. Psovod usměrní psa k noze, připne jej na vodítko a odchází na místo určené rozhodčím.

6. Zadržení prchající osoby – hladké:
Psovod se psem, kterého přidržuje za obojek je vzdálen 50 metrů od figuranta, který se dá na útěk.  Psovod vyzve pomocníka k zastavení (STŮJ!) a poté vysílá psa k zadržení povelem DRŽ. Pes musí figuranta dostihnout a zabránit mu v útěku zákusem do ochranného rukávu. Psovod vybíhá okamžitě za psem. Po zákusu figurant se psem bojuje, následně se zastaví a přestane klást odpor. Pes musí samostatně nebo na povel psovoda pustit a vyčkat do příchodu psovoda.

                                                           

7. Odolnost psa:
Odolnost psa se přezkušuje na vzdálenost 10ti kroků tak, že figurant vydráždí psa, kterého poté vypustí k zadržení. Po zákusu prověří figurant odolnost psa dvěma lehkými údery na méně citlivá místa (používá při tom měkký obušek – psa nezraňuje). Na pokyn rozhodčího psovod odvolá psa, připne jej na vodítko a hlásí rozhodčímu ukončení obrany.

   Autor článku:  ANTONÍN HANZAL (hlavní výcvikář ZKO Boršov, v minulosti výcvikář Kynologického sdružení ČB)